Víte, že…

...se v roce 2009 prodalo na celém světě výrobků se známkou Fairtrade za více než 3,4 miliardy euro?

 

Fair trade neznamená jen garantované minimální výkupní ceny

Autor: Stanislav Komínek


  • Peru
  • Latinská Amerika
  • Fair Trade

V posledních dvou letech je cena kávy na světovém trhu tak vysoká, že drobní pěstitelé kávy v Peru by svoji produkci mohli prodat i za vyšší cenu, než dostanou od fairtradového družstva. Proč tedy v systému fair trade zůstávají?

V Peru jsme strávili celkem 3 týdny intenzivním cestováním po družstvech, která obchodují v rámci systému fair trade. Během výpravy jsme vedli nespočet rozhovorů s managementem družstev a jejich členy – pěstiteli kakaa, kávy a cukrové třtiny. Chtěli jsme zjistit, zda fair trade opravdu pomáhá zlepšit jejich životní situaci.

Potvrdily se naše předpoklady, že fair trade posiluje pospolitost komunity a je zárukou udržitelnosti. Nejde jen o principy ekologického zemědělství, ale o snižování rizik. Jednak v družstvech funguje sounáležitost (např. když někdo přepadne kamion s produkcí, ztráta se rozpočítá mezi všechny členy družstva). Hlavně si členové váží garantované minimální výkupní ceny, která v systému Fairtrade funguje (140 USD za quintal prané arabiky). Běžně dostává družstvo od obchodníka tržní cenu, ale pokud tato klesne pod garantovanou úroveň, dostává pěstitel právě tuto minimální výkupní cenu. Pěstitelé tak dokážou pokrýt náklady produkce i vlastního důstojného živobytí. A jistota se ukazovala pro oslovené pěstitele jako velmi důležitý faktor, který umožňuje nejen větší psychickou pohodu, ale především plánování svého hospodaření.

Výkupní ceny nejsou vždy rozhodujícím kritériem

vykupni cenyJednou z věcí, která nás také zajímala, byly výkupní ceny – tedy zda se liší na běžném trhu a ve fair trade a kolik vlastně pěstitelé dostanou. Až poslední dva dny cesty jsme dostali odpovědi na naše nejasnosti ohledně výkupních a tržních cen kávy.  S generálním ředitelem družstva Cenrocafé Rubénem Espinozem Bellou jsme si zašli v městečku Jaen na kafe.

Rubén Espinoza pokládá svůj moderní mobilní telefon a vytahuje notes. Ukazuje nám: v systému fair trade se vyplácí cena za kávu, která není bio, 260 dolarů za quintal (45,4 kg), to odpovídá tržní ceně. K tomu se dále vyplácí 20 dolarů sociální prémie. O té se ale rozhoduje společně v celém družstvu na základě demokratického rozhodování všech členů, polovina jde na školení a sociální projekty, druhá polovina nově na rozvoj podnikatelské části (placení expertů a nákupu biohnojiva pro zlepšení produkce). Z výplaty ale musí odečíst 25 dolarů, které družstvo potřebuje na svůj provoz. Na ruku tedy dostanou členové 260 – 25 = 235 dolarů. Pokud využijí zprostředkovatele na konvenčním trhu, mohou získat až 260 dolarů. 

Rodiny pěstitelů kupodivu z fairtradových družstev neodchází, naopak v družstvu Naranjillo v Tingo Maria jich za první 4 měsíce loňského roku přibylo 300. Pro družstvo je nárůst členů důležitý, získává tak silnější vyjednávací pozici a zajistí stabilnější a lepší zisky svým členům. Jak je ale motivují? Proč pěstitelé zůstávají ve fairtradovém družstvu? Důvodů je více.

Dvojnásobné výnosy, a přesto organicky

Prodávat přes družstvo je často jednodušší. Pokud pěstujete vysoko v horách, často v obtížně dostupném horském terénu, pak je pro vás náročné v nejintenzivnější době sklizně ještě řešit prodej produkce. Může za vámi přijít prostředník, ale ten často nabízí mnohem nižší ceny, než jsou ty tržní. Díky odříznutí od světa ani vlastně často nevíte, jaké jsou tržní ceny. Variantou je vzít nebo domluvit auto, zaplatit benzín a vydat se do města shánět obchodníky vykupující kávu. Palmiro Francos Culcuicondor z družstva Cepicafé nám situaci popisuje: „Jsem členem družstva už deset let. Předtím jsem také pěstoval kávu, ale prodávali jsme na místním trhu v Monteru nebo jsme jezdili do Piury, ale neměli jsme pevné ceny, a výkupce si řekl cenu, jaké se mu zachtělo.“ Dali tak dohromady s dalšími farmáři družstvo a podařilo se jim uzavřít smlouvy s fairtradovými partnery. Družstvo organizuje svozy produkce ze vzdálených oblastí, pěstitelé šetří čas, který by museli věnovat dopravě kávy a smlouvání o ceně.

Největším překvapením pro nás bylo, že pěstitelé zapojení v systému fair trade dosahují i přes zachovávání principů ekologického zemědělství dvojnásobku produkce než před lety s využíváním pesticidů. To znamená dvakrát větší zisk pro pěstitele! Velkou zásluhu na tom má využívání agroinženýrů. „Dělám sama většinu práce na poli, ale přicházejí k nám inženýři z družstva a zaškolují nás, kdy je vhodné hnojit. Dávají nám všechny užitečné informace k pěstování,“ říká Juana Lumbe Jara z vesnice Huayhuantillo. Agroinženýři objíždějí farmáře, vytváří pro ně plán a radí jim, jak zlepšit svou organickou produkci vhodným kompostováním, hnojením, roubováním, zastřihováním nebo sklizní. Záměr potvrzuje i Rubén Espinoza Bello, který uvádí, že z původních 10 quintalů na hektar se dostali na 18, v plánu mají dostat se v průměru na 35 quintalů na hektar. 

Prémie jako investice

rolandoHlavním benefitem pro pěstitele z fairtradových družstev je využívání sociální prémie. V družstvu Cenfrocafé ji využívají na proplácení finanční prémie producentům, odborná školení, investice, fond zdravotní péče, úmrtní fond, výstavbu a fungování školicího střediska a financování odborných poradců – degustátorů a agroinženýrů. Rolando Herrera Ramirez, předseda družstva Naranjillo, osvětluje priority družstva: „V Naranjillo nakládáme s prémií jako s investicí, neutrácíme ji, postavili jsme za ni zpracovatelnu na kakao a kávu, pořádáme vzdělávací kurzy.“ Pro Peru je zajímavé, že zde platí daně jen větší podniky a důchod pak má jen pár státních zaměstnanců, ostatní jsou ve stáří živeni svými dětmi. Družstvo Naranjillo z mého pohledu supluje funkci státu - svým členům zajišťují podporu vzdělávání, provozují úmrtní fond, přispívají na lékařskou péči a vyplácí důchod (starým zakládajícím členům Naranjillo proplácí potraviny v hodnotě 1000 SOL za měsíc). 

mandarinkaPokud chtějí rodiny prodávat svou produkci, mohou využít zprostředkovatele nebo prodávat přes družstvo. Zapojení do fairtradového družstva pro samotného pěstitele nemusí vždy znamenat, že dostane v hotovosti více peněz. Systém fair trade pro pěstitele totiž znamená mnoho výhod. Pěstují organicky a neznečišťují si vlastní půdu. Díky školením a radám od agroinženýrů zvyšují výnosnost na hektar. Čerpají nízkoúrokové úvěry. Nemusí objíždět výkupce a domlouvat cenu. Využívají sociální projekty družstva. Kromě toho od pěstitelů ale zaznívalo, že fair trade je pro ně především o partnerství, solidaritě, spolupráci, snižování rizik, důvěře a respektu. 

Fair trade pro drobné pěstitele znamená lepší spolupráci, dobré ohodnocení jejich práce a nadějnou budoucnost. Předseda družstva Naranjillo Rolando Herrera většinu z 2300 aktivních členů zná jménem, vnímá je jako společníky: „Máme stejný cíl, to nás spojuje, je to bratrství. Pěstovat fair trade a bio nás motivuje.“ 

Text: Stanislav Komínek - koordinátor kampaně Fairtradová města.

Fotografie: Tomáš Hájek - fotograf a novinář